Článek není o falzech, ale o způsobu, jak se trestá vývoz kulturní památky ve Španělsku a v Česku.
Ve Španělsku trest vězení, značná pokuta a propadnutí obrazu.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/spanelsky-banker-zkusil-vyvezt-picassa-prijde-o-obraz-i-o-svobodu-40310316
A v Česku:
Ceny unikátních známek dosahují taky pěkných výšek.
https://www.e15.cz/domaci/nejvzacnejsi-ceskoslovenska-znamka-se-vydrazila-za-miliony-korun-1344346
Když se šikulda vidí, za jaké ceny se prodávají takové malé papírky, když se vcítí se do myšlení sběratele, podívá se na film Obsluhoval jsem anglického krále od Jiřího Menzela, jistě začně špekulovat, jak by toho využil a vydělal. Pak už mu chybí jen šikovnost k pokusu padělat známky.
Takový padělatel však ke své činnosti potřebuje spolupracovat s morálně pokřiveným sběratelem. Bez takového by těžko dostával padělek na trh. Pokud jej nenajde, tak použije moderní možnosti prodeje-inernetové aukce, jako ukazuje přiložený odkaz.
Umělecko historická společnost vytvořila ve svém bulletinu č.2/2018 prostor k vyjádření k problematice falz. Zveřejněné články dostatečně plasticky ukázaly oblasti a způsoby padělání
uměleckých a umělecko průmyslových předmětů. Jan Skřivánek vystihl základní problémy kolem obchodů s uměleckými předměty- uzavřenost,netransparentnost a hloupé a arogantní soudní znalce. K této charakteristice je potřeba připojit ještě chamtivost s vědomou účastí na podvodu a nedostatečnou kontrolu profesních organizací. Jak je možné, že dlouhá léta tito "pseudoznalci" fungují? Proč to neřeší odborná komunita a příslušné soudy? Musí vše dojít až do situace, kdy tito "pseudoznalci" napomáhají trestné činnosti? Soud s některými z nich nemusel vůbec probíhat, kdyby byla včasná reakce na jejich nekalou a neodbornou činnost. Odborná veřejnost by měla vyvinout aktivitu v tomto směru i proto, že je v Senátu nový zákon o znalcích. Je žádoucí, aby byl přijat funkční zákon!
Z dalších příspěvků, zejména od pana Franka a pana Kotrlého, je zřejmé, že technologie a detailní práce při rozboru díla jsou velkým pomocníkem při odhalování falz.
Při zamezení umístění falza na trhu bude vždy hrát velkou roli důkladné prověřování původu díla, a zejména vůle falzum odhalit.
Nadace prince Charlese vrátila padělky, které jí zapůjčil James Stunt v počtu 17 kusů. Samozřejmě že šlo o významné autory -Monet, Dalí, Picasso.
Na případu je zajímavé, že pravost obrazů od Moneta byla potvrzena Wildensteinovým institutem v Paříži. Obrazy byly pojištěné. Šlo o podvod? Měl být zesměšněn princ Charles? Mělo se jednat o výrobu rodokmenu obrazů?
Nejzajímavější je, že se veřejnost o padělcích v nadaci dozvěděla od samotného padělatele-tvůrce, Tonyho Tetra.
Máme zde nového H.van Meegerena? Asi ne, poněvadž Tetro byl již za padělání trestán.
https://www.e15.cz/magazin/charita-prince-charlese-vratila-plagiaty-obrazu-za-miliony-1363885
Po dlouhých 27 letech se vrací majitelce odcizený obraz od malířky Toyen. Celý případ je krásná ukázka nefunkčnosti našeho soudnictví, kterému trvá přes 10 let, než se odcizený a zajištěný obraz dostane k původní majitelce. Rozhodně to není ukázka funkčnosti soudního systému, jak by někdo neznalý mohl tvrdit. Poškození by jistě o tom mohli barvitě mluvit.
Dobrou zprávou je, že soudy neuznaly institut dobré víry při nabytí kradeného obrazu. Pokud by tomu tak nebylo, mohl by se tento institut masivně zneužívat.
Nyní může poslední držitel obrazu Běhunčík žádat náhradu od galeristy Antoše, od kterého obraz zakoupil.
Je potřeba připomenut negativní roli kunsthistorika Karla Srpa, který nepomohl navrácení obrazu okradeným, spíše naopak.
Roli Filipa a Šimona není potřeba moc komentovat, tu sice po letech, ale přeci, pochopil i soud a vynesl odsuzující rozsudek.
V rámci obhajoby Šimon používal i argumenty o autenticitě a obraz zpochybňoval. Skutečně existuje varianta předmětného obrazu, a je to falzum. Je umístěno na našich stránkách – sekci Falza-Aktuální seznam
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/ukradena-toyen-se-po-27-letech-vrati-majitelce-40303654
V souvislosti se soudním přelíčením a následným odsouzením J.Fröhlicha a spol., lze najít na internetu i pořad Českého rozhlasu, který popisuje problémy J.Fröhlicha s padělky obrazů Pravoslava Kotíka v minulosti. Podezření na obchod s padělky se vztahuje již před rok 2010. Skutky, za které byli obžalovaní odsouzeni, mají pozdější datum.
Jaroslav Fröhlich stále tvrdí, že jeho obrazy jsou originály. Když byly jím prodané obrazy následně prokázány jako falza, tak Fröhlich tvrdil, že on prodal originály. Když tyto obrazy byly následně poškozeným předány k posouzení a prokázany jako falza, Fröhlich naznačuje, že se nemusí jednat o totožné obrazy. Z toho plyne pro kupující poučení, že obrazy při veškeré manipulaci musí řádně dokumentovat.
Nastává ještě jedna zvláštní situace. Proslýchá se, že Fröhlichem využívaní znalci k posouzení obrazů budou za svou činnost souzeni.
V následující době uvidíme zda je tomu skutečně tak, pokud ano, tak jak vše posoudí naše nezávislé soudy.
Kde? V Paříži. Banksyho dílo s krysou bylo odcizeno. Je však otázka, zda to není zase nějaký hoax, kterých bylo okolo tohoto umělce již několik. Ono se taky neví, zda je to jednotlivec či skupina. Celé je to jako skvělý hoax, který udržuje veřejnost v napětí a vzrušení. Pěkná práce na způsob našeho Samuela Kečíře. Banksyho díla se někdy krade i za použití jeřábů či rozbrušky. Že je to námaha? Je, oni zloději někdy musí vynaložit hodně síly a šikovnosti. Ono jde totiž o peníze. Půjde o ně jistě i v budoucnu. Kdo vlastně určuje, že je dílo skutečně od Banksyho? Co když je instagramový účet taky jen hoax? Pokud skutečně anonymní Banksy spravuje instagramový účet, tak je to skvělá cesta jak bojovat s padělky.
Dne 20. září 2010 vydala policie tiskové prohlášení, že detektivové ÚOOZ realizovali akci pod názvem Ateliér. Jednalo se o podezření z obchodování s padělky uměleckch předmětů. Jak vyplývá ze zprávy, bylo 5 lidí obviněno z trestného činu podvod.
Po dlouhých letech vyšetřování a líčení před soudem vynesl dne 19.3.2019 soudce Krajského soudu Mgr. Bouček rozsudek. Zda jsou podmíněné tresty a finanční postih v řádech statisíců odpovídající práci policie dostatečné, ať si každý zodpoví sám. Anonymizovaný rozsudek si můžete přečíst ve složce Soudní rozhodnutí. Můžete se rovněž dočíst, že některé obrazy-falza, propadla státu a některá se vracela. Existuje jisté nebezpěčí, že se mohou časem dostat na trh.
Zajímavá je ještě jedna drobnost. Soudy poskytují na vyžádání anonymizované rozsudky. Proč běží taková praxe je poněkud s podivem. Novináři již dávno sdělili jména obžalovaných, a při veřejných soudních přelíčeních se rovněž všechna osobní data uvádějí. Že by byl tím hlavním důvodem příjem soudu za anonymizaci rozsudku?
