Nebezpečím pro sběratele, investory a obecně pro společnost je vkládání falz do odborných publikací a monografií. Je to velmi zákeřná činnost a můžeme se jen dohadovat, zda tam falza byla vložena záměrně či z neznalosti. Vložit falzum na platformu jako je Wikipedie není až tak komplikované a můžeme se nadít, že takových počinů je jistě hodně a budou přibývat.
Zaznamenali jsme falzum obrazu Václava Sochora-Dívka v kroji.
Na tomto místě se nebudeme zabývat majitelem a zakladatelem čínského zasilatelského kolosu a jeho vztahem k čínské vládě. Ostatně to dělá dostatečně zdrojový článek. Pro nás je zajímavé, že čínské úřady vytáhly v tažení proti Alibabě kartu distribuce padělků. Ta karta jistě nebyla pro nikoho překvapivá. Že se v Číně nerespektují autorská práva snad ke každému zboží, na kterém se dá vydělat, je zřejmé každému na Západě, zejména však držitelům práv, kteří tím přicházejí o zisky. Když to ví každý, tak to tedy věděla i vláda. A tuto kartu jen vytáhla jako příslovečný klacek až v době, kdy se jí to hodilo.
Pro nás není překvapením oficiální potvrzení z distribuce padělků, ale spíše formulace vlády o krizi důvěryhodnosti.
Důvěryhodnost je rozhodně to nejpodstatnější jak v životě, tak obchodě. Je podmínkou i při obchodu s uměním. Galerie, která opakovaně padělky prodává, tak jistě není důvěryhodná. Zde by měl být mnohem důslednější stát. Nakupující by před koupím měli zkoumat právě důvěryhodnost prodejce.
To samé kritérium důvěryhodnosti platí i na soudní znalce, či jakési konzultanty v oblasti umění, kteří svými nekvalitními či přímo podvodnými posudky takový obchod-podvod, umožňují.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/strmy-pad-uspesneho-podnikatele-cine-dosla-trpelivost-se-zakladatelem-alibaby-jackem-ma.A201225_152854_ln_zahranici_lihem
Nového minima dosáhl Maův vztah s čínskými úřady v roce 2015. Státní správa tehdy vydala zprávu, ve které společnost Alibaba obvinila z „krize důvěryhodnosti“. Společnosti údajně přepravovala padělky, přijímala úplatky a používala falešnou reklamu.
Po 28 letech se majitelům konečně vrátil odcizený obraz od malířky Toyen -Severní krajina. Jedná se téměř o zázrak. Za tuto anabázi mohou majitelé poděkovat zejména benešovskému soudu. Chamtivost a lačnost peněz není u překupníků nic překvapujícího, že však takovými morálními vlastnostmi disponují i uznávaní kunsthistorici je přeci jen zarážející. Spravedlnosti a poškozeným nepomohl ani znalec Karel Srp, spíše naopak. Náš právní řád umožňuje, aby obžalovaní lhali, toho taky zdatně využívali. U soudu mnohokrát používali termíny originál a falzum. Ano, skutečně se na trhu objevila variace odcizeného obrazu. Tu si můžete prohlédnout ve Falzech-Aktuální seznam. Pokud se navrácený obraz bude vystavovat, jistě si zaslouží širší představení ve všech souvislostech.
https://www.lidovky.cz/nazory/machalicka-jak-dobre-ukrast-toyen.A201209_111331_ln_nazory_sei
Do složky FALZA -DATABÁZE ČESKÝCH AUTORŮ jsme dali odkaz na databázi falz děl Andreje Bělocvětova. Zde jsou pěkně pohromadě. Databázi vytvořila dcera A.Bělocvětova
Článek není o falzech, ale o způsobu, jak se trestá vývoz kulturní památky ve Španělsku a v Česku.
Ve Španělsku trest vězení, značná pokuta a propadnutí obrazu.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/spanelsky-banker-zkusil-vyvezt-picassa-prijde-o-obraz-i-o-svobodu-40310316
A v Česku:
Ceny unikátních známek dosahují taky pěkných výšek.
https://www.e15.cz/domaci/nejvzacnejsi-ceskoslovenska-znamka-se-vydrazila-za-miliony-korun-1344346
Když takový šikulda vidí, za jaké ceny se prodávají takové malé papírky, když se vcítí se do myšlení sběratele, podívá se na film Obsluhoval jsem anglického krále od Jiřího Menzela, jistě začne špekulovat, jak by toho využil a vydělal. Pak už mu chybí jen šikovnost k pokusu padělat známky.
Takový padělatel však ke své činnosti potřebuje spolupracovat s morálně pokřiveným sběratelem. Bez takového by těžko dostával padělek na trh. Pokud jej nenajde, tak použije moderní možnosti prodeje-internetové aukce, jako ukazuje přiložený odkaz.
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/635652/cech-nabizi-filatelisticky-poklad-za-pul-mega-padelek-skutecna-cena-je-vyssi-tvrdi-znalec.html
Umělecko historická společnost vytvořila ve svém bulletinu č.2/2018 prostor k vyjádření k problematice falz. Zveřejněné články dostatečně plasticky ukázaly oblasti a způsoby padělání
uměleckých a umělecko průmyslových předmětů. Jan Skřivánek vystihl základní problémy kolem obchodů s uměleckými předměty- uzavřenost,netransparentnost a hloupé a arogantní soudní znalce. K této charakteristice je potřeba připojit ještě chamtivost s vědomou účastí na podvodu a nedostatečnou kontrolu profesních organizací. Jak je možné, že dlouhá léta tito "pseudoznalci" fungují? Proč to neřeší odborná komunita a příslušné soudy? Musí vše dojít až do situace, kdy tito "pseudoznalci" napomáhají trestné činnosti? Soud s některými z nich nemusel vůbec probíhat, kdyby byla včasná reakce na jejich nekalou a neodbornou činnost. Odborná veřejnost by měla vyvinout aktivitu v tomto směru i proto, že je v Senátu nový zákon o znalcích. Je žádoucí, aby byl přijat funkční zákon!
Z dalších příspěvků, zejména od pana Franka a pana Kotrlého, je zřejmé, že technologie a detailní práce při rozboru díla jsou velkým pomocníkem při odhalování falz.
Při zamezení umístění falza na trhu bude vždy hrát velkou roli důkladné prověřování původu díla, a zejména vůle falzum odhalit.
Nadace prince Charlese vrátila padělky, které jí zapůjčil James Stunt v počtu 17 kusů. Samozřejmě že šlo o významné autory -Monet, Dalí, Picasso.
Na případu je zajímavé, že pravost obrazů od Moneta byla potvrzena Wildensteinovým institutem v Paříži. Obrazy byly pojištěné. Šlo o podvod? Měl být zesměšněn princ Charles? Mělo se jednat o výrobu rodokmenu obrazů?
Nejzajímavější je, že se veřejnost o padělcích v nadaci dozvěděla od samotného padělatele-tvůrce, Tonyho Tetra.
Máme zde nového H.van Meegerena? Asi ne, poněvadž Tetro byl již za padělání trestán.
https://www.e15.cz/magazin/charita-prince-charlese-vratila-plagiaty-obrazu-za-miliony-1363885
